Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oldenburský kůň

Staré těžké plemeno vzniklo v oblasti mezi ústím Labe a Vezery na základě fríských koní, zušlechtěných neapolskými, andaluskými, berberskými a yorkshirskými kočárovými koňmi. Již v 17. století se tamní kočároví koně vyváželi do celé Evropy. Během 19. století se do chovu zařadili i angličtí plnokrevníci, clevelandští hnědáci a normani. Tak vznikl kvalitní, vysoký tažný kůň, postupně se pak z karosiéra změnil v hospodářského koně. Plemenná kniha byla založena r. 1861 a v r. 1892 byli zavedeny zkoušky. Ve 30. letech 20. století se zvýšil příliv krve anglických plnokrevníků a anglonormanů a po válce už byl oldenburg jezdeckým koněm.

V kohoutku je vysoký 165-175 cm, ale může měřit až 180 cm. Obvod hrudi měří kolem 200 cm, holeň 23-25 cm a hmotnost dosahuje 700 kg. Hlava je dost těžká, někdy má náznak klabonosu a silnější žuchvy. Krk je dlouhý, vysoko nesený a velmi silný, držením stále ještě připomíná těžké karosiéry. Hruď je velmi hluboká a široká, kohoutek nevýrazný, hřbet dlouhý a silný, záď je mohutná a zadní nohy jsou mimořádně silné. Ocas je nasazen dosti vysoko, poměrně krátké nohy mají dobré klouby a bezvadná, přiměřeně velká kopyta. Pohyb oldenburského koně není příliš rychlý, ale je korektní, pružný, akce noh je vyšší. Je to vynikající skokan spolehlivé povahy. Osvědčil se především jako skvělý tahoun a všestranný hospodářský kůň. Díky prošlechtění v posledních 40 letech se z něj stal i špičkový jezdecký kůň, vhodný pro drezúru, skokové soutěže, školní, rekreační i honební ježdění. Je učenlivý a trpělivý. Je hojně rozšířen v celé Evropě i v Severní Americe. Nejoblíbenější zbarvení je nyní hnědé nebo vrané.



Orlovský klusák

Kníže OrlovOrlovský klusák patří k nejslavnějším ruským plemenům. Jméno dostal podle hraběte Orlova, kterému patřil hřebčín v Chrenovém, kde byloplemeno vyšlechtěno. V 70. letech 18. století působil v tamním chovu bílý arabský hřebec Smetanka, který kryl holandské, dánské a meklenburské klisny. Jeho syn, Polkan I., měl od dánské klisny r. 1784 syna Barse I., zakladatele chovu klusáků. Ti pak byli zušlechtěni krví arabskou a anglickou a důsledným výběrem se ustálilo plemeno, které se osvědčilo zejména v tradičním ruském zápřahu - v trojce. Prostřední kůň, tzv. koreň, býval právě orlovský klusák. Klusácký sport se v Moskvě prosadil už v r. 1834 a vedl k dalšímu prošlechtění orlovských klusáků- Ti se donedávna chovali v 34 státních hřebčínech.

Orlovský klusák je v kohoutku vysoký 157 až 164 cm, obvod hrudi měří asi 180 cm, holeně mírně nad 20 cm. Hlava je středně velká, někdy s lehkým klabonosem, ale v zásadě orientálního typu, oči jsou velké, uši krátké. Vysoko nasazený krk je elegantní, "labutí", plec poněkud strmá, hřbet rovný a dlouhý s dobrým kohoutkem. Prostorná hruď má dobře klenutá žebra. Rámec je čtvercový, záď mohutná, zadní nohy jsou silné. Kopyta jsou plošší, ale kvalitní. Celkově je to mohutné, ale ne těžký kůň s vynikajícím klusem. Existuje několik typů, z nichž nejlepší je chrenovský. Je to ideální kůň do ruských podmínek, rychlý, vytrvalý a otužilý. Na dráze nedosahuje takové rychlosti jako specializovaní klusáci, ale v dopravě j nenahraditelný. Chodí dobře i pod sedlem jako všestranný sportovní kůň. Zvlášť příjemný je pro terénní vyjížďky.



 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

good

(Máca, 28. 2. 2007 20:25)

Good

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA