Jdi na obsah Jdi na menu
 


                            Vývoj koní

EOHIPPUS- měl velikost lišky, na končetinách měl 5 prstů, žil převážně v lesním a bažinatém prostoru.

OROHIPPUS - jeho tělo bylo už štíhlejší, na předních končetinách měl 4 a na zadních 3 prsty. Odhaduje se, že vážil průměrně 5, 5 kg a v kohoutku byl vysoký 36 cm. Oči ani zuby ještě nepřipomínaly dnešního koně.

MESOHIPPUS - byl větší, měl delší nohy a chrup vhodný ke žvýkání rozmanitější, ale stále ještě měkké potravy. Na všech končetinách měl po 3 prstech.

PLIOHIPPUS - stál na jediném kopytě, žil asi před pěti milióny lety.

HIPPARION - výška 120 – 140 cm, změna chrupu, tvaru lebky a prodlužování končetin.

EQUUS - uzavírá vývojovou řadu. Žil v Americe asi před třemi nebo dvěma milióny let, tedy dříve než člověk.

Na počátku lidských dějin žily dva typy divokých koní. Ty se přizpůsobily měnícímu se životnímu prostředí a staly se základem všech plemen domácího koně.

KERTAK - dodnes žije ve stepích Dálného Východu Střední Asie a v zoologických zahradách. Jeho kohoutková výška je 130 – 140 cm, má mohutnou hlavu, stojatou hřívu a krátké silné končetiny.

TARPAN - žil v oblasti Kaspického a Černého moře. V 80. letech 19. století byl vyhuben. Jeho kohoutková výška byla 135 – 145 cm, byl ušlechtilejší a štíhlejší.

Kůň v dávných dobách

Perská říše (6. století př. n. l.)

nisejští koně - vyrůstali na chladných podmíkách s bohatými pastvinami na úpatí hor severozápadního Íránu, kolem Hamadánu. Byli velmi silní. Peršané, kteří jezdili v měkkém sedle bez třmenů, je ovládali silnou uzdou.Sloužili k loveckým zábavám, dostihům (např. trati dlouhé 11 km)

Antické Řecko (8. – 7. st. př. n. l.)

Z této doby se dochovali vyřezávané vozíčky, které v hornatém Řecku později ztratily smysl.Začali se tvořit jezdecké oddíly.

Vozatajské závody se staly národním sportem.1. závod se jel s čtyřspřežím na 25. olympiádě v r. 680 př. n. l. První dostihy se konaly v roce 648 př. n. l.

Řecké podnebí chovu koní nevyhovovalo, tak se koně dováželi.

Římské impérium

zvláštní typy koňů: lovecký, dostihový, válečný, těžký tažný, lehčí cestovní kůň

Římané nepoužívali třmeny.

Vozatajské závody se staly národním sportem. Koně se používali jako cirkusové atrakce, v soubojích gladiátorů a na rodea.

Hlavní středisko pro chov koní do armády se stala Iberie (dnešní Španělsko) .

V roce 54 př. n. l. začíná mít velký význam jezdectví a to díky armádě.

Číňané vymysleli dvoukolový vozík tažený jedním koněm zapřaženým mezi dvěma ojkami.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

černá

(narsie, 25. 1. 2007 13:50)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA